Voříškiáda 2011

Rok se s rokem sešel a tak Kynologický klub Brno-Židenice v neděli 22. 5. 2011 uspořádal další ročník „Voříškiády“. Pro ty, kteří tento výraz neznají, nebo od loňska zapomněli, na vysvětlenou dodávám, že se jedná  o závod výše uvedeného Kyn. klubu. Název je odvozen od hovorového, avšak v češtině již plně etablovaného výrazu pro nejrozšířenějšího českého pejska, křížence zvaného „voříšek“.

Název má naznačovat, že závod je určen pro všechny druhy pejsků, nejen pro sportovní či výstavní, nýbrž skutečně pro všechny. Ostatně kromě čistokrevných plemen se také na startovní listině nemálo „voříšků“ skutečně objevilo.

 

Počasí bylo skvělé, možná až moc. Bylo opravdu horko, přesto se sešla početná skupina příznivců  kynologie, z nich se rekrutovalo celkem 27  závodníků. Vstupné bylo dobrovolné, startovné činilo 20 Kč, přičemž výtěžek Kč 2293 Kč  byl po skončení akce  věnován útulku Městské policie Brno pro opuštěná zvířata.

 

Závod sám byl zahájen v 10.00 hod., po zkušenostech z loňska, kde došlo ke značnému časovému skluzu, chybělo (z důvodu časové úspory) postupné představování soutěžících a jejich pejsků, spojené s nějakým pěkným kouskem či trikem.

 

Soutěžící tak vyfasovali soutěžní čísla, která pro závod vyrobili klienti denního stacionáře pro osoby se zdravotním postižením Gaudium a ihned se pustili do soutěžení. Závod byl rozdělen na dvě části. V první soutěžící musel proběhnout překážkovou dráhu, ve druhé pak se zavázanýma očima projít jednoduché lanové bludiště. Zatímco první část mohl soutěžící absolvovat sám či s pejskem (vyhlašovaly se dvě kategorie),  ve druhé části pejska odložil a bludiště procházel sám.

 

Překážková dráha měla celkem 5 překážek: začínalo se na jednoduchých plastových skočkách, kde bylo úkolem závodníka (ať už člověka či pejska) první dvě přeskočit (což nebylo příliš těžké, protože byly opravdu nízko), prostřední podlézt (ta byla samozřejmě vyšší). Odtud závodník pokračoval na kladinu, od níž potom zamířil do plátěného tunelu. Pokud soutěžící závodil s pejskem, mohl překážky překonávat současně s ním, pokud chtěl -  zejména u tunelu tak docházelo ke komickým situacím. Například tehdy, když soutěžící, jdoucí pejskovi příkladem (po několika marných pokusech o „dohodu“), vlezl do tunelu osobně, pejsek vběhl za ním, avšak ke všeobecnému překvapení z tunelu vyběhl jako první, následován svým supícím pánečkem.

 

Samozřejmě tyto situace nemohly uniknout bystrému oku moderátora Jana Tomka, který veškeré dění kolem sebe vtipně glosoval. Bohužel letos poněkud selhala technika, takže jeho komentáře nebylo vždy dostatečně slyšet.

 

Po tunelu následovala překlápěcí houpačka, „bazének“ naplněný místo vodou prázdnými PET-lahvemi a slalom mezi vertikálními tyčkami.

 

Po zdolání všech překážek soutěžící udeřil na zvonek, čímž se zastavila časomíra. Čas byl zaznamenáván na velkou ceduli, takže každý soutěžící mohl průběžně  sledovat, jak si vede on i ostatní. Je ovšem třeba říci, že stejně jako v předchozích ročnících šlo především o zábavu, závodu se často účastnily celé rodiny s dětmi, kterým nešlo o výsledný čas, ale o legraci.

 

Po zdolání překážkové dráhy se soutěžící se zavázanýma očima vrhli na lanové bludiště. Zde nešlo žádný  čas, ani o body. Na konci  totiž na každého čekal malý dárkový balíček.

 

Po skončení závodu, zatímco pořadatelé zpracovávali výsledky, došlo na ukázky. Slečna  Kristýna Hrnčířová její „voříšek“ Tamča a slečna  Monika Kubíčková s Mayla
(JRT) předvedly ukázku stále populárnějšího dogdancingu. Je zajímavé, že na tyto ukázky se dá dívat stále, neustále se totiž objevují nové a nové triky, letos byla zejména okouzlující Maylina a Tamčina „chůze“ na nohách jejich paniček.

 

Po ukázce dogdancingu došlo také na dogfrisbee, tedy „žonglování“ pejska s plastovými létajícími talíři. Je pozoruhodné, kolika způsoby je možné talíř hodit či poslat po zemi, talíř stíhá talíř a nasazení pejsků při jejich pronásledování je obdivuhodné. Letos se předvedla slečna Lucie Seďová a její pejsek Izi (BOC)

 

Jako poslední se předvedly dámy z Občanského sdružení Vodící pes a ze školy pro výcvik vodících psů, Cejl 68 602 00 Brno s ukázkou výcviku vodicích psů pro nevidomé. Labrador Pluto paní Světlany Karfusové předváděl, jak dokáže svou  nevidomou paničku bezpečně provést kolem překážek a na povel vyhledat místo k sezení . Ale ukázali nám, že  život těchto vodících pejsků není jen práce, ale že si často a rádi se svým pánečkem hrají. Bylo možno koupí různých předmětů (frisbee, tužky, pamlskovníky, pexesa) přispět na tuto záslužnou činnost pro nevidomé.

 

Bohužel nedošlo na ukázky  canisterapie, kvůli nemoci  fenky Sáry paní Mirky Květinové, které se výborně předvedly v loňském ročníku.

 

Následovalo vyhlášení vítězů:

 

Kategorie bez psa
1. Čapek Tomáš
2. Vala Jan (tady si nejsem jistá, ale to byl asi ten brácha od té holčiny, co
vyhrála. Na startovní listině je jen Honza)
3. Enžl Vojta

Kategorie se psem
1. Valová Anna, Borinka
2. Enžl Ondřej, Sherry
3. Matoušková Lucie, Terinka

Nejkrásnější pejsek
1. Valová ANNA, Borinka
2. Musilová Barunka, Jump
3. Svobodová Lenka, Rút
Fojtíková Martinka, Eliška

 

Udělení cen a rozdání dárkových balíčků pro všechny zúčastněné pejsky udělalo tečku za povedeným, i když poněkud horkým odpolednem.

Publikováno: 08. 06. 2011