Velké nadšení

10:57:47 16. 08. 2017

Dobrý den, prosila bych o radu. Mám 1 ročního německého ovčáka, výchovu bereme vážně už od štěněcího věku a s ničím není velký problém, snad až na občasné tahání na vodítku, když jdeme na procházku po nějaké delší době (např. 2 dnech). Můj dotaz ale spočívá v tomhle. Máme jisté problémy při setkání se s jinými psy, zvířaty nebo osobami. Pejsek není agresivní, spíš naopak. Je hodně přátelský a vždycky velmi nedočkavý (už aby si je mohl očichávat). S tím přichází problém, jakmile je před ním jiný pes, zvíře nebo člověk, hned se chce seznámit a nevidí, neslyší, za každou cenu se k nim chce dostat. A nedej bože když jdeme k veterináři. Vzhledem k tomu, že je mu už rok je celkem dost silný a občas mám problémy ho na vodítku zvládnout. Samozřejmě jemu se nelíbí být tady, když chce být tam u těch jiných psů, zvířat, lidí a začne si nahlas stěžovat, kňučí, štěká a mě se nedaří ho zaujmout, nereaguje na hlas, povely, pamlsky. Zkrátka a dobře je do všeho moc hrr a s tím bojujeme už skoro půl roku. A dochází nápady. Někdy je to lepší, někdy horší, záleží na náladě psa. Ráda bych nějakou radu, jak postupovat a trochu ho v tomhle směru ukáznit a zklidnit (mezi lidmi a pejsky jsme skoro pořád, přesto je radostí pořád bez sebe) nějaký osvědčený tip? Moc děkuji za odpověď.


Echelon

Naše odpověď:

Odpovídá Iveta Sadílková:

Dobrý den, je trošku škoda že jste do dotazu nenapsala, jaké metody tréninku jste již vyzkoušeli, ale z praxe vím, že lidé nejsou dost trpěliví a často mění metody během pár dnů a trénink tak nikdy nedotáhnou do konce. Metod, jak naučit pejska vzornému chování na vodítku je opravdu mnoho a je samozřejmě nejideálnější, učit tomu pejska od začátku, předejdete tak utvrzení jeho špatných návyků, protože je jednoduše nemůže nikdy znát. Ale dost o tom, co se mělo udělat dříve, pojďme si říct o možnosti řešení Vašeho problému. Soustřeďte se na to, aby se pejsek dostal mimo pozemek opravdu každý den, je to mladý pes a potřebuje mnoho podnětů k tomu, aby byl opravdu šťastný.

Jako první je nutné říct, že je vhodné každému psovi určit jasný řád k tomu, kdy si má podnětů ve svém okolí všímat a kdy nikoli, jednoduše jde o to, že pes, který se jednou se psem přivítat na vodítku může a jednou ne, nemůže být dost moudrý z toho, za jakých okolností je jeho chování žádoucí a za jakých ne. Proto je vhodné, před každým kontaktem se psem, udělat určitý rituál, kterým mu oznámíte, že nyní může. Například ho posadíte a určíte si slovní povel pro uvolnění psa k vítání – třeba MŮŽEŠ (nedoporučuji používat jen povel VOLNO, který používáte i v jiných situacích) Již z toho, že píšete, že je Váš pejsek mezi ostatními pejsky často si myslím, že tento rituál postrádáte. Možným řešením je i to, že pejsek se na vodítku s pejsky zdravit nebude, bude si moci pejsků všímat jen při volném pohybu (a také ideálně až po uvolňovacím rituálu) i to vám může hodně pomoci při jeho vzorném chování na vodítku, kdy pochopí, že na vodítku se ho okolní svět zas tak moc netýká.

Pro trénink chování na vodítku se mi osvědčila kombinace těchto dvou metod, nutná je však také 100% důslednost ze strany psovoda, aby psa nenechal na nataženém vodítku. Cvičení nejdříve trénujeme v klidném prostředí, abychom psa naučili spolupráci a podmínili mu tento princip chování na vodítku. Dejte si velký pozor na to, aby Vás pejsek neodtáhl tam, kam potřebuje, protože v  tom případě vždy jeho tahání jen podpoříte, jelikož se pes odmění – získá tím to, co chtěl, dostane se k tíženému cíly. Pro tento druh tréninku musí mít však již naučenou reakci na zakazovací povel, v případě nutnosti můžeme použít lehkou korekci na vodítku nebo zaseknutí vodítka tak, aby pes již nemohl pokračovat v nežádoucím směru a nedosáhl tak svého. Pokud se pejsek projevuje i hlasově – štěká, kňučí,  vždy počkejte až se uklidní.

 

  • ZMĚNA SMĚRU – psovod libovolně a ostře mění směr chůze a učí tak psa se přizpůsobovat jeho směru, tempu i reakci na zastavení

Horší pro přechod z bodu A do bodu B, slouží k tréninku chování na vodítku.

  • Začínáme na delším vodítku, aby měl pes více prostoru a větší čas pro reakci, při prvních trénincích oslovujeme psa jménem, aby pro něj bylo snazší reagovat, při nereakci psa  zakazovací povel  - odměňujeme jen správné reakce nebo samostatnou chuť psa následovat psovoda, psovod se nesmí zastavovat dle začuchání a přání psa, pes tak zjistí, že se procházka ubírá v jeho režii
  • později kratší vodítko, bez oslovování jménem, aby si pes musel hlídat psovoda sám, během jednoho tréninku držíme vodítko vždy ve stejné délce, aby si pes mohl na svůj prostor během toho zvyknout
  • mimo to během tréninku i několikrát zastavujeme (z počátku s oslovením psa) a zvykáme ho na klidné vyčkání, než bude opět procházka/trénink pokračovat, ani zde nesmí být pes na nataženém vodítku, odměňujeme klid či samostatné uvedení psa do pozice (sed,leh).

 

  • ZASTAVOVÁNÍ, NÁVRAT PSA K PSOVODOVI – psovod se zastaví vždy, když pes uvede vodítko do tahu a učí ho tím, že za těchto okolností procházka zkrátka pokračovat nebude

Vhodnější pro přesun z bodu A do B, dlouhodobější, pokud se využije pouze tato metoda.

  • Při natažení vodítka se psovod zastaví + zakazovací povel a vyžaduje po psovi návrat k němu (ne ke mně, ani k noze, stačí na jméno nebo na jakýkoli pomocný povel) až po té, co se pes vrátí do požadované pozice psovod psa odmění a pokračuje v chůzi. Pomoc, kdy psovod pejskovi slovně napoví, že se k němu má vrátit se později již vyhněte a nechte pejska, aby sám navrhl návrat k vám, jako vhodné řešení situace.

 

Pokud toto bude pejsek zvládat v klidném prostředí, začněte zvyšovat kritéria a cvičte to v přítomnosti lidí i psů, začněte však ve větší vzdálenosti od podnětů, které ho rozrušují , dejte mu dostatek času k procvičení a dodržujte stále stejné zásady. Správné chování na vodítku je jen o důslednosti a metodě, která bude pro psa srozumitelná.




Poradna